Třetí dítě ve čtyřiceti?

Jsem podruhé šťastně vdaná. Mám dvě dcery, každá má svého tatínka. Starší dceři bude za chvilku sladkých sedmnáct let, mladší za půl roku 2 roky.

Můj druhý muž již nechtěl děti, připadal si na ně starý. Když jsem mu však oznámila své neplánové těhotenství měl upřímnou radost. Na naše společné dítě se moc těšil. V nelehkém těhotenství mi byl velkou oporou. Staral se o mne příkladně. Po porodu mi muž sdělil, že je moc rád, že nás má, ale že další dítě už opravdu ne.  Byla jsem trošku zklamaná, protože jsem chtěla vždy velkou rodinu, ale představa dalšího rizikového těhotenství mne přivedla k tomu, že jsem se i já smířila s tím, že rodina se dál rozrůstat nebude.  Muži jsem oznámila, že si nechám zavést nitroděložní tělísko. Souhlasil. Oslavila jsem čtyřícítku a den pooslavě  mne muž šokoval. Moc rád by si se mnou pořídil ještě jednoho prcka. Nečekala jsem to od něj, příjemně mne překvapil. Už jsem si plánovala budoucnost jen se dvěmi dětmi. Teď jsem nadšená, že mladší dcerka bude vyrůstat se sourozencem, který jí bude věkově blíž, než starší sestra. Dali jsme si na otěhotnění tři měsíce. Když se to povede, budeme oba moc šťastní, když ne, byl to osud. Já však vím, že své třetí dítě, syna, příští rok ve zdraví porodím. Už se moc těším, až jej přivítáme. Příští rok bude naše smečka kompletní :-)


..........

Je 8. října 2014. Jeden celý rok a necelý měsíc uběhlo od doby, co jsem zde napsala své přání mít třetí dítě. Rok s rokem se sešel. Je poklidný večer, dvě dcery už klidně spí a můj milovaný muž uspává naši nejmladší holčičku, které jsou již tři měsíce :-) Takže, vážení, PŘÁNÍ SE PLNÍ. Co Vy na to?